Demolice staré stodoly

20.05.2018

Jak už to tak bývá, tím, kdo ve vsi chodí bos, bývá nejčastěji právě kovářova kobyla. A já jsem tu svou starou nechal běhat ,,bez", tak dlouho, až si chudák úplně ušoupala kopyta... Respektive až nám začala doslova padat, promiňte mi ten výraz, na hubu. 

Víkendová oprava chalupy svépomocí? Neverending story

O kom je řeč? O stodole patřící k naší chalupě, kam si pravidelně  jezdím odpočinout po náročném pracovním týdnu. Tu rekonstruuji svépomocí v podstatě od té doby, co jsme ji těsně po revoluci koupili. Opravu stodoly jsem ale dlouhá léta odkládal. Na tak rozsáhlé stavební úpravy, jaké vyžadovala, jsem zkrátka a dobře neměl čas. Kdo někdy opravoval o víkendech vlastními silami starší dům, mi dá jistě za pravdu, že je to nekonečný příběh. Celé roky měla proto přednost obytná část chalupy a opravu staré stodoly jsem posouval na neurčito. A byla to chyba.

Místo rekonstrukce demolice

Letos na jaře na rekonstrukci stodoly konečně došlo. Původním záměrem byla demolice staré střechy, jejíž krov byl již značně poškozený, a postavení střechy nové. Záhy jsem ale pochopil, že tak snadné to nebude. Části zdí, které před lety neodborně postavil předchozí majitel, když kus chalupy uboural a změnil tak tvar stavení z původního "U" na ,,L", se totiž nebezpečně naklonily a hrozily, že se každou chvílí zřítí. Co s tím? Po konzultaci s odborníkem jsem se musel chtě nechtě snu o krásně opravené stodole vzdát. Tolik peněz jsem zkrátka neměl. Po potřebném požehnání stavebním úřadem jsem se rozhodl poškozené části zdí zbourat a dát původní stodole život v nové podobě.

Nová garáž a prostor pro odpočinek

Ubouráním zdí jsem rozdělil "stodolu" na dva samostatné prostory. V první části, která navazuje na chalupu a která se zastřeší, vzniká menší garáž s úložným prostorem na zahradní vybavení. Ve druhé části jsem vytvořil relaxační zónu, kde zajistí dostatek soukromí zbytek původní zdi. Část zdi jsem navíc sestupně uboural a vznikly tak jakési schody. Na nejnižším stupni je umístěné kamenné korýtko, které jsem našel zakopané v základech stodoly a měl jsem z něj velkou radost. Z estetických důvodů zůstane povrch zdi původní, neomítnutý, jen nahoru plánuji umístit tašky, aby se zabránilo rozmáčení hlíny, která placáky spojuje. Mezi oběma objekty povede zatravněná cesta, která přirozeně spojí prostor před chalupou s bývalým sadem. Dvůr tak působí mnohem vzdušnějším dojmem.

O stavbě nové garáže se dočtete již brzy v dalším článku.